Neozbrojená plavidla bez známého určení jsou většinou označována jako dopravní. Zatím bylo pozorováno sedm lodí, spadajících do této kategorie, a to s tonáží od 85 do 420 kilotun a značně rozdílnou konstrukcí a výkonností. Předpokládá se, že slouží jako týlové zabezpečení bojových plavidel.

Průzkumné lodě jsou patrně dálková plavidla, vesměs o 10 až 40 kilotunách, vybavená maximálně dvěma částicovými děly, jedním graserem a jedním raketovým silem. Podle pozorování je jejich bodová obrana nepříliš výkonná, i když postačující pro krátký střet se srovnatelně silnou lodí. Maximální pozorované zrychlení činí kolem 70 g (obvykle však jen kolem 30 g) a nejvyšší nadsvětelná rychlost 25.000 c (21 ppd). Zatím bylo pozorováno téměř sto těchto lodí a nic se nezdá nasvědčovat skutečnosti, že by byly děleny do tříd, přestože je patrná jistá unifikace. Bojová hodnota těchto plavidel není povětšinou příliš vysoká, i když si uchovávají značnou převahu nad loděmi Dominia i USSF především díky vysokým hodnotám dosahovaných zrychlení. Jde zřejmě o lodě druhé linie, přestože jsou často nasazovány jako podpora těžkých plavidel především díky skutečnosti, že lidské eskorty bývají vyzbrojeny torpédy, s nimiž mají Deamoni velmi nepříjemné zkušenosti.

Plavidla středních tříd, která nemají ve známých flotilách ekvivalent, dosahují standardně tonáže v rozmezí 80 až 150 kilotun. Jejich úkoly jsou nejasné, bylo pozorováno nasazení jak v ofenzivních, tak defenzivních rolích, v obou případech představovaly vždy značně nebezpečné soupeře především díky vysoce výkonným částicovým dělům (obvykle jich nese každá loď čtyři až šest v otočných postaveních). Spolu s většinou třemi vypouštěcími sily pro řízené střely a několika lasery to z nich činí velmi nebezpečná plavidla, což je ještě umocněno jejich schopností akcelerovat s až dvojnásobným přetížením oproti křižníkům a defenzivními možnostmi zhruba srovnatelnými s touto kategorií. Určení těchto plavidel je neznámé. Původně se předpokládalo, že jde o lodě pro operace na krátké vzdálenosti - vzhledem k mohutnosti výzbroje a obrany se očekávalo, že jejich vybavení pro křižování bude omezené - zjistilo se však, že mohou operovat ve značným vzdálenostech od mateřských základen. Zatím bylo pozorováno kolem dvaceti plavidel tohoto typu v pěti různých třídách. Nejvyšší nadsvětelná rychlost byla pozorována 16.850c (14,2 ppd).

Patrně nejrozšířenějšímy bojovými loděmi Deamonů jsou křižníky. Tonáž těchto plavidel se pohbuje mezi 350 a 500 kilotunami, nesou však mnoho společných znaků, jež vedou analityky k doměnce, že jde o jednu kategorii lodí. Dosud bylo pozorováno sedm tříd o nejméně padesáti plavidlech. Výzbroj krátkého dosahu je založena na částicových dělech, nikoliv na graserech jako u jiných kategoriích (toto je hlavní rozpoznávací kritérium křižníku). Raketovou výzbroj obvkyle tvoří 6 až 8 odpalovacch šachet a zásoba munice se odhaduje na dvě stě až tři sta kusů. Systémy bodové obrany tvoří převážně laserová hnízda, menší význam mají antirakety. Warpový pohon umožňuje dosahovat rychlostí v řádu 12.000c (10 ppd) a ß-neutrinová energetická soustava spolu se systémy umělé gravitace dává k dispozici zrychlení 30-35g (pozorováno v bojové situaci).

Dosud bylo pozorováno sedm plavidel, považovaných ve flotle Deamonů za "capital class", tedy za bitevní lodě. Jde o skutečně monstrózní plavidla o 600 až 680 kilotunách, vyzbrojené nejméně deseti grasery a stejným počtem částicových děl o výkonu asi dvojnásobně převyšujícím palebnou sílu GRSS Majestic. Rovněž se může chlubit úctyhodnou sbírkou raketových sil - bylo pozorováno, že odpaluje salvy nejméně po patnácti střelách. Odhad zásob munuice se blíží pěti stům kusů. Systmy bodové obrany rovněž odpovídají použité výzbroji, jedna z těchto lodí se dokázala bránit třem hvězdným křižníkům Dominia (třídy Ukereve a Palestina) téměř šestnáct minut, během nichž tyto lodě odpálily 170 řízených střel na vzdálenost od 500.000 do 1.000.000 km bez zaznamenání jediného zásahu! Slabinou těchto obřích lodí jsou jejich štíty. Je ověřeno, že přes vyšší celkovou mohutnost nedosahují technických kvalit štítů menších lodí, což teoreticky dává dobré šance na přímou zteč, i přes mohutnost "hlavňové" výzbroje. Problémem pro většinu lidských lodí je však skutečnost, že díky umělé gravitaci mohou dosahovat zrychlení až 20g, což znamená, že jsou většinou schopny při nepříznivém vývoji situace uniknout. To pochopitelně neplatí při boji s plavidly Siedhe nebo GR. Odhaduje se, že tato plavidla dosahují rychlosti 10.500c (8,8 ppd - jsou vybavena warpovým pohonem). Zdroj energie a pohon v subsvětelných rychlostech je založen na několika ß-neutrioných soustavách. Nebylo pozorováno, že by se známá plavidla mohla řadit do tříd - přes nedostatek údajů došla většina analytiků k závěru, že tyto kusy se staví individuálně.