Lehké bojové jednotky určené patrně pro operace v rámci hvězdné soustavy a v jejím blízkém okolí. Varianta označovaná jako hlídkové čluny není vybavena hyperpohonem, na rozdíl od LAC, které však mají patrně jen velmi omezený operační rádius. Zbrojní systém těchto lodí je podle dosavadních pozorování unifikován do několika kategorií, označovaných jako T (torpedo), G (graser) a M (missile). Nejnebezpečnější je varianta T, nesoucí několik (odhaduje se 2-5) torpédometů a zásobu až 28 fotonových torpéd, graserové čluny mají jeden až dva vysokovýkonnostní grasery a raketonosné nesou baterii zřejmě jednoranných vypouštěcích zařízení pro řízené střely. Všechny lodě disponují krysanidskou variantou gravitačních štítů a graserovou bodovou obranou. Tonáž se pohybuje od 800 do 25.000 tun a maximální rychlost pozorovaných LAC se odhaduje na 39.800 c. Umělá gravitace a patrně antigravitační pohon umožňují zrychlovat až 55 g.

Patrně lehká dálková eskortní a průzkumná plavidla, schopná nicméně plnit celou škálu dalších úkolů. Pozorovaná výzbroj sestává převážně z fotonových torpéd (obvykle 4-7 torpédometů) a baterie neznámého počtu graserů. Řízené střely hrají zřejmě menší roli. Obrana je na velmi vysoké úrovni, a to jak elektronická, tak bodová i štíty. Přesto v porovnání s ostatními kategoriemi jsou destroyery vybaveny výrazně ofenzivně, jejich obranné schopnosti jsou v poměru k útočným na nižší úrovni. Tonáž se pohybuje mezi 65 a 180 kilotunami, rychlost se odhaduje v intervalu 35 až 40 tisíc c. Nejvyšší pozorované zrychlení činilo téměř 80 g. Rovněž jsou náznaky, že některé z těchto lodí jsou vybaveny vysoce účinou stealth technologií neznámého typu, což je ovšam většinou doprovázeno výrazným snížením výkonů a výzbroje. Je potvrzeno, že mají schopnost hyperprostorové detekce, avšak na výrazně nižší úrovni než lidská plavidla.

Těžké lodě pro dálkové operace, vybavená dokonale vyváženými útočnými i obrannými technologiemi a skvěle manévrovatlná. Tonáž se pohybuje mezi 200 a 450 kilotunami a lze nalézt několik variant výzbroje, která se však pohybuje v patrně předem daných mezích, stanovených tak, aby byly křižníky maximálně univerzální. Je potvrzeno, že disponují baterií 5-10 fotonových torpédometů, nejméně osmi grasery o značném výkonu a patrně až sedmi vypouštěcími zařízeními pro řízené střely, jejichž zásoba se odhaduje na sto až sto padesát kusů. Existují rovněž náznaky, že některé lodě nesou na palubě středně velké hlídkové nebo malé útočné čluny (P/LAC). Rychlost těchto lodí se pohybuje v kontinuálním režimu kolem 25-30 tisíc c, všechny pozorované jednotky mají rovněž hyperskokový pohon. Některá plavidla mají aktivní stealth technologie velmi vysoké úrovně, podle názorů některých analytiků jsou jimy vybaveny všechny lodě této kategorie. Maximální pozorované zrychlení bylo 70 g. Obrana sestává z gravitěčních štítů schopných blokovat útok kvarkových děl první i druhé generace, velkého počtu rychlopalných graserů a patrně dvou až čtyř projektorů.

Pod tímto nepříliš optimistickým názvem se skrývají jedny z nejsilněji vyzbrojených lodí ve známém vesmíru. Bylo pozorováno celkem třináct jednotek ve třech variantách o 576, 683 a 739 kilotunách, vybavených více než 15 fotonovými torpédomety s podstatně účinnějšími střelami než lehčí plavidla (pouze 4 zásahy znamenaly naprostou destrukci deamnoské bitevní lodě), nejméně dvaceti grasery, jejichž výkon odpovídá energii, kterou jsou schopny vyzářit ze všech zbraní dohromady pozemské křižníky, a baterií řízených střel. Všechny jednotky nesou rozdílné množství P/LAC, většinou torpédonosné variatny. Gravitační štíty každé lodi jsou natolik mohutné, že aktivované znemožňují podrobný senzorový průzkum a jsou do jisté míry schopny blokovat útoky kvarkovými děly patrně i třetí generace. Aktivní obranný systém sestává z rychlopalných graserů (odhady hovoří až o 70 stanovištích!) a zhruba šesti projektorů. Tato hrozivá plavidla operují vždy v doprovodu menších lodí a navíc v párech, což nadále zvyšuje jejich efektivitu.