Třídu Conquistador začala Brazílie stavět v době, kdy vypuknutí otevřeného nepřátelství mezi EU, Ruskem a USA bylo zjevně jen otázkou času. Dlouhou dobu se mělo za to, že brazilské vedení se rozhodne spojence podpořit přinejmenším politicky, ukázalo se však, že tomu tak nebude. Důvodem byla rekonstrukce brazilské flotily, k níž v polovině dvacátých let vláda přistoupila. Jejím cílem bylo zavedení několika nových tříd plavidel ve všech kategoriích, což až do počátku třicátých let Brazílii finančně vyčerpávalo.

Ze zpětného pohledu je jasné, co flotilu k tomuto kroku vedlo. Nyní se zdá zřejmé, že Brazílie spopupracovala s Čínou na vytvoření systému kompenzace setrvačnosti, a že tento vývoj byl úspěšně dokončen někdy kolem roku 2220. Pro mnohá tajemství, celý projekt Conquistador obklopující, nikdo údajná teoreticky možná zrychlení nebral vážně. Už fakt, že plavidla byla vybavena první brazilskou verzí beta-syntézní soustavy, a že tyto lodě jako první nesly hyperplány, byl považován za významný, a vzhledem k obvyklé brazilské snaze zveličovat výkony svých plavidel se mělo za to, že zprávy o umělé gravitaci jsou výmyslem. Předpokládalo se, že lodě jsou skutečně schopny dosahovat zrychlení v řádu desítek g, avšak že toto zrychlení není nijak kompenzováno a tudíž je v bojové situaci nepoužitelné. Že tomu tak není se zjistilo až poté, co Brazílie své lodi nasadila v rámci ofenzívyp roti Krysanidům.

Tradičně nižší úroveň výzbroje a štítů plavidla velmi hendikepuje, přestože palebná síla trojnásobných postavení plasmových děl a zejména obrovská ničivost desetihlavňového torpédometu mohou protivníka, který se dostane příliš blízko, vážně ohrozit. Lodě samy jsou však relativně zranitelné výzbrojí dalekého dosahu (řízenými střelami) a také dostřel jejich nejúčinnější výzbroje je omezený. Na svou dobu vysoká rychlost byla dosažena hlavně zúžením profilu lodi a tím snížení hyperšířky, což se ovšem negativně projevilo na strukturální integritě. Cenou za rychlost tak byla ztráta lodi Marechal v bitvě u Šanghaje během úvodní fáze boje. Má se za to, že tři pozorované zásahy krysanidskými střelami narušily její hlavní nosníky a loď se při prudkém úhybném manévru před další salvou rozpadla.

Se zaváděním třídy Espada se předpokládá, že jakmile bude nových plavidel k dispozici dostatek, budou všechny starší ldoě vyřazeny, a to včetně třídy Conquistador. Velení Armady Epsacial dospělo k závěru, že i když by bylo možné lodě zdokonalit vylepšením pohonu, konstrukční vady jsou natolik závažné, že plavidlo není schopno ofenzivního nasazení. Existují ovšem plány na částečné odzbrojení lodí (zejména odstranění ŘS, torpédometů a věží plasmových děl) a jejich využití jako ozbrojených nákladních plavidel nebo nosičů LAC, v kterýchžto úlohách by nedostatečná pevnost trupu nehrála tak významnou roli. Tyto plány se však začnou realzizovat nejdříve v roce 2238.