Commonwealth class
| PARAMETRY |
| Technické údaje |
Taktické údaje |
| Hmostnost: 640 000 tun |
Rozměry: 733×245×173 m |
Primární zbrojní systém:
|
8×II LER-8
6×PC-6
14×II CM-7+440 RT střel
6×III PT-5+100 střel
24 hyperplánů
|
| Hyperohon: IF-6 |
Nadsvětelná rychlost: 22.500c (18,9 ppd) |
| Pohon: ßN-5 |
Maximální zrychlení: 540 ms-2 (55 g) |
| Posádka: 1644 osob |
Z toho důstojníků: 98 |
Primární obranný systém:
|
DS-7
16×III LPD 6
9×IV AM-5+750 střel
|
| PARAMETRY ADV |
| Hmostnost: 640 000 tun |
Rozměry: 733×245×173 m |
Primární zbrojní systém:
|
10×I GRER-2
14×II CM-7+440 RT střel
6×III PT-6+100 střel
24 hyperplánů
|
| Hyperohon: IF-6 |
Nadsvětelná rychlost: 22.500c (18,9 ppd) |
| Pohon: ßN-6 |
Maximální zrychlení: 610 ms-2 (62,2 g) |
| Posádka: 1644 osob |
Z toho důstojníků: 98 |
Primární obranný systém:
|
DS-8
16×III LPD 6
9×IV AM-6+750 střel
6×I PP-3
|
| Historické údaje |
| Stavěny od: 2227 |
Modifikovány: 2235 |
| Celkem postaveno: 15 |
Nyní ve službě: 12 |
Rozčarování z prvního pokusu o vytvoření vlastních dreadnoughtů a personální problémy Admirality v letech 2218-20 po smrti prvního lorda sira Wallace způsobily zpoždění další výstavby lodí první kategorie o několik let. Ekonomická situace Společenství navíc byla v první polovině dvacátých let problematická a protože byly současně zaváděny nové křižníky třídy
Royal Crown a destroyery
Serengeti, bylo nutné další výstavbu omezit. Teprve prolomení stagnace, stejně jako vyřešení politické krize po nástupu královny Viktorie II., znamenalo změnu.
Poté, co Admiralitu přezval lord Collingwood, se konečně naplno rozběhly práce na přípravě skutečně bojeschopných dreadnoughtů. Vážným problémem, který bylo třeba v první řadě vyřešit, byla koncepce nových lodí. Commonwealth měl probmémy s vývojem vysokovýkonnostních graserů a tradiční plasmová děla poněkud zaostávala za skutečně moderními zbraněmi. Torpéda sice mohla poskytnout i na menší vzdálenosti schopnost dostatečně mohutné palby, byla však zasažitelná bodovou obranou a jejich zásoba na palubě byla omezená.
Z těchto důvodů padlo rozhodnutí postavit nové dreadnoughty jako převážně střelové lodě. Velký prostor umožnil vybavit loď mohutnou zásobu nově vyvinutých raketových torpéd za současného nalodění hyperplánů a instalace čtrnácti dvojitých vypouštěcích sil, což dalo třídě schopnost nesmírně ničivé palby zejména na dlouhé vzdálenosti. Také se podařilo vyřešit problémy se štíty. Přes výrazný nárůst výkonu hyperpohonu sice nedošlo k razantnímu zvýšení rychlosti, to je však dáno podstatně širším trupem (a tím velkou hyperšířkou). Lodě působí poněkud bachratě, avšak jsou mohutně pancéřované a dobře rozvržené, takže jejich trup dokáže absorbovat velké škody.
Podstatným bonusem této třídy je, že jde o první plavidla RCF, vybavená FTL senzory, které se konečně podařilo vyvinout na základě technologií poskytnutých v letech 2210-11 GR. Lodě rovněž disponují hypervlnovým spojením, díky čemuž získaly schopnost nebývalé koordinace a rovněž účinnost jejich bodové obrany (a do značné míry i navádění střel) výrazně narostla. To znamenalo další navýšení účinnosti lodí v boji na dálku.
Na dostřel energetických zbraní jsou tyto lodě poněkud hendikepovány slabšími laserovými zbraněmi a plasmovými děly, jejichž technologie pomalu zastarává. To se projevilo zejména v boji proti Krysanidům, kteří disponovali gravitačními štíty a kdy nabyl na významu nikoliv celkový palebný výkon, ale energie paprsku. Ještě horší se ukázala skutečnost, že obvykle používané kontinuální paprsky, jakkoliv ničivé při zásahu trupu, pronikají krysanidskými a také čínskými inverzními štíty podstatně hůře než graserové pulsy. Právě tyto skutečnosti vedly ke ztrátě tří lodí v bitvách, protože jakmile se nepřítel prodral salvami řízených střel - i když za to obvykle zaplatil vysokou cenu - měl v dalším boji jendoznačnou výhodu.
Tento problém bylo nutno řešit nákupem technologie graserů od spojenců, konkrétně Triády. Její hlavní zbrojařský koncern TAF poskytl Admiralitě plány na grasery, určené k instalaci do superkřižníků třídy Triad, a ty byly neprodleně instalovány na lodě, stažené k opravám kvůli bojovým poškozením. Rovněž byl zdokonalen pohon a systém kompenzace zrychlení, mírné změny doznala základní bodová obrana. Podstatnou úpravou prošla plasmová děla. Poslední model byl schopen pálit rozptýlený svazek plasmy, určený k likvidaci řízených střel v bezrpostřední blízkosti (podobně jako gravitační projektory). Protože jejich další využití jako útočné zbraně bylo s nasazením graserů zbytečné, vývojová centra zdokonalila jejich schopnost rozptýlené palby a zbraně byly začleněny do protistřelové obrany. Ta tím získala v bezprostřední blízkosti lodě podstatné posílení a ani účinek na inverzní štíty není zcela zanedbatelný, jak se brzy ukázalo.
Předpokládá se, že jednotky, které přečkaly válku jen s menšími škodami, budou na tento standard výzbroje upraveny během let 2236-7. Nutné změny jsou rozsahem relativně omezené a konstrukce lodí je pro případné zdokonalování výzbroje dobře uzpůsobena, což znamená, že RCF nebude muset v dohledné době zavádět novou třídu dreadnoughtů.
| Jméno |
V provozu od: |
Poznámka: |
| HMS Commonwealth |
2227 |
|
| HMS Prince of Wales |
2227 |
těžce poškozen v bitvě u Šanghaje 14.10.2235, modifikován na ADV, předpokládaný návrat 4.2236 |
| HMS Dominion |
2227 |
|
| HMS Duke of York |
2228 |
těžce poškozena v bitvě u Šanghaje 14.10.2235, modifikován na ADV, předpokládaný návrat 4.2236 |
| HMS King George V. |
2228 |
těžce poškozen v bitvě u Chej-lung-tiang 14.3.2235, opraven 12.2235 jako ADV |
| HMS Britannia |
2228 |
|
| HMS King Edward VII. |
2229 |
těžce poškozen v bitvě u Ning-Sia 22.5.2235, opraven 12.2235 jako ADV |
| HMS Duke of Edinburg |
2229 |
zničen v bitvě u Šanghaje 14.10.2235 |
| HMS Queen Victoria II. |
2229 |
|
| HMS Repulse |
2230 |
vyřazen po těžkých škodách v bitvě u Chu-nan 19.4.2235 |
| HMS Hood |
2230 |
|
| HMS Canada |
2230 |
|
| HMS Rodney |
2231 |
|
| HMS Renown |
2231 |
zničen v bitvě u Chej-lung-tiang 14.3.2235 |
| HMS Nelson |
2231 |
|