Životaschopnost prvních dreadnoughtů podnítila zavedení dalších jednotek. Obrana využila možnosti postavit větší plavidlo, schopné nést věže s kvarkovými děly druhé generace. Protože jejich výkon oproti předchozí verzi podstatně narostl, nesou jich lodě méně a získaný prostor využívají pro rozšířenou graserovou a především raketovou výzbroj. Třída Galaxy se měla stát hlavní bojovou silou Obrany, avšak už v průběhu konstrukčních prací se vyskytly hlasy zpochybňující její reálnou použitelnost.

Předválečné analýzy dospěly k závěru, že dreadnoughty nemají, v porovnání s mobilnějšími a nenápadnějšími bitevními křižníky, jako druh válečných lodí perspektivu. Dalším, jistě ne nevýznamným agrumentem, byla velmi početná posádka, jejíž nároky omezovaly prostor pro nesení dalšího vybavení. Ukázalo se, že třída Belerophon má při lepší mobilitě a krycích systémech, 65% útočné a téměř 90% obranné kapacitě nižší jak nároky na obsluhu, tak ekonomické náklady, a zejména po válce o New Sweetwatter a americko-brazilském konfliktu se soudilo, že je výhodnější nasadit větší počet lehčích lodí než jednu velkou. Proto byla výstavba třídy Galaxy ukončena po postavení druhé jednotky a další práce na celé kategorii se zastavily.

Lodě měly být vyřazeny jako nadbytečné kolem roku 2210, ovšem hrozba kontatku s Démony tuto záležitost odsunula na neurčito. Objevily se návrhy na posílení třídy modernějšími systémy, převzatými z třídy Majestic, jejich realizaci ale překazily boje. V nich se velmi rychle ukázalo, že zanedbání těchto lodí byla zásadní chyba. Ničivý potenciál a obrovská pasivní odolnost, nedostupná lehčím lodím, prokázaly velkou užitečnost dreadnoughtů a plně je rehabilitovaly jako hlavní sílu loďstva. Přestože bojů se účastnily převážně starší plavidla třídy Dreadnought, GRSS Andromeda III se účastnila jako hlavní jednotka spojeneckého loďstva útoku na démonskou planetu Segyon a plně zde prokázala svou užitečnost, byť ji relativně zastaralé vybavení vážně hendikepovalo.

Ukázalo se, že přestavba nebyla natolik snadnou a účinnou záležitostí, jak se očekávalo. Přestože se podařilo snížit stav posádky o prakticky 35% a počet graserů byl snížen, instalace trojitých odpalovacích postavení pro řízené střely a několikanásobné rozšíření zásob munice měly za následek velkou stísněnost palubních prostor a omezení zásob pro daleké křižování. Navíc se, stejně jako u třídy Albion, objevily problémy s gravitačními štíty, i když ne tak zásadní jako u bitevních křížníků. Přestože tak tyto lodě disponovaly velice ničivým arzenálem, obnovení výstavby nových tříd je mělo poprávu odsunuout do druhé linie. Jejich nasazení během konfliktu s Čínou a Krysanidy bylo považováno za zbytečné. Bohužel příliš pozdě se zjistilo, že lidstvo ví o možnostech svých protivníků velmi málo. 19.3.2235, při útoku na Čínou kontrolovaný předsunutý systém Tchaj-čhi došlo ke střetu GRSS Galaxy, doprovázené bitevním křižníkem GRSS Independance třídy Liberator a třemi staršími fregatami, s dvěma krysanidskými devastatory a jejich doprovodem. Přestože jeden z devastatorů byl palbou Galaxy těžce poškozen a následně doražen fregatami, z lodí Obrany přežila bitvu jen těžce poškozená fregata GRSS Viper a křižník Independance, který utrpěl těžké škody. Na základě této zkušenosti došlo k výrazné revizi projektu třídy Colossus a tím i k velkému zpoždění ve stavbě těchto lodí. GRSS Amdromeda III se nyní nachází v docích, kde jsou opravovány škody z bitvy u Formosy, ovšem opravy postupují pomalu a má se za to, že patrně nebudou plně dokončeny. Spekuluje se o tom, že loď bude zbavena hlavních zbraňových systémů a nějaký čas bude sloužit jako nosič hyperplánů, než bude definitivně vyřazena.