Spolu s růstem hrozby ze strany Číny, stejně jako kvůli obraně stále se rozšiřujícího prostoru Triády, vznikla tato nová, větší a silnější kategorie korvet s poněkud pozměněnými úkoly. Díky prakticky dvojnásobné nezávislosti plavby oproti starším korvetám totiž získala Triáda vynikající ofenzivní plavidlo, skvěle doplňující taktické možnosti jejích destroyerů.

Tyto lodě však mají jednu podstatnou nevýhodu, která je ještě zřejmější než u všech ostatních tříd Domobrany. Vysoká automatizace systémů, nutná k redukci posádky a tím navýšení operačního dosahu, znamená, že každé poškození může mít fatální následky. Zejména jsou lodě náchylné podlehnout sekundárním škodám. Že vůbec nejde o neoprávněnou obavu ukázala ztráta tří lodí během bojů s Krysanidy, kdy kromě Odina, zasaženého několikrát z těsné blízkosti těžkými lasery, byly ostatní lodě ztraceny kvůli nemožnosti opravit i relativně lehké škody. Bylo by však chybou podceňovat odolnost těchto lodí, neboť škody, které vyřadily právě Odina, by jinou loď podobné velikosti zcela zničily.

Přes jisté potíže tak třída Thor znamená významnou posilu, lodě, s nimiž se musí stále počítat, zejména proto, že standardně nesou pouze 20 konvenčních střel, zbylých 16 jsou vždy raketová torpéda.

Triáda po ukončení bojů oznámila, že výstavba třídy bude obnovena, byť v mírně modifikované verzi. Cílem oprav nemá být navýšení bojové síly, ale zvýšení odolnosti lodí. Tyto úpravy, reflektující bojové zkušenosti, mají zabezpečit třídě Thor další životaschopnost na dobu nejméně dvaceti let. Předpokládá se, že celkový počet lodí ve službě bude nejméně dvacet.