V roce 2231 došlo k velkému překvapení odborné i laické veřejnosti, když Kosmická flotila zveřejnila, že uvedla do služby vzorovou jednotku nové třídy těžkých křižníků. Plavidlo bylo vzápětí předvedeno na setkání zástupců Paktu na planetě Helgoland. Tato skutečnost znamenala velký otřes pro stabilitu vlády Mírotvůrců v EU (a také Paktu samotného) a jasně ukázala, že kontrola Mírotvůrců nad ruskou domácí politikou nebyla srovnatelná s vlivem, který měli v EU či v USA.

Bez ohledu na politickou situaci ukázalo Rusko, že opět dokáže výborným způsobem udržovat tajemství. Celé čtyři roky se věřilo, že třída Izvestnyj, přestože šlo a dosud jde jednoznačně o největší lodě druhé kategorie lidstva (s tonáží 511 kT dosahovaly stejné nebo vyšší hmotnosti jako mnoho starších lodí první kategorie), je určena pouze k doplnění stavu starších lodí typu Geroj a nedisponuje žádnými výjimečnými systémy, s možnou výjimkou bodové obrany plně podporující neurální rozhraní.

Jako již několikrát v minulosti se ukázalo, že byl ruský technický pokrok značně podceněn. Nasazení třídy Izvestnyj do války proti Číně ukázalo vražednou sílu těchto nových lodí, jejich neuvěřitelnou rychlost, srovnatelnou s tím nejlepším, co má zbytek lidstva k dispozici, a technické novniky, které mohou zásadně změnit tvář konstrukce křižníků. Hlavní změnou je soustředění všech výmetnic nikoliv do kasematových bočních postavení, jak bylo dosud tradicí, ale do otočných postavení revolverového typu, schopných pálit se čtyřnásobnou kadencí oproti běžným výmetnicím. Výsledkem je palebná síla v řízených střelách prakticky o 30% vyšší, než má libovolný jiný křižník lidstva. Navíc se z pozorování v boji zdá, že střely jsou nového typu, zřejmě s pohonou soustavou alespoň částečně vybavenou fotonovým pohonem (ačkoliv se spekuluje i o nějaké jiné technologii) a dosahují díky tomu v počáteční fázi zrychlení srovnatelnému s gravičačními střemali GR. Stejné zbraně zřejmě ponesou i bitevní křižníky třídy Cesarevič.

Prakticky všechny systémy doznaly vzhledem k válečným plavidlům, zřetelně pozorovaný nárůst, takže hlavní překážkou pro náhradu třídy Geroj se jeví cena nových křižníků, dosahující oproti předchozím lodím téměř dvojnásobku. Důkazem toho je i pomalá výstavba, kdy za čtyři roky dokázala flotila (údajně) uvést do služby pouze deset lodí.

Protože z oznámení ministerstva válečného námořnictva je zřejmé, že další třída bude zavedena nejdříve v roce 2240, nejpozději však do roku 2245, je zřejmé, že takto pomalá výstavba dlouhodobým plánům flotily nevadí. Spekulovalo se, že válka s Čínou a zejména těžké škody několika jednotek (a ztráta Slaveho) výstavbu urychlí, nestalo se tak však a ze zpětného pohledu je zřejmé, že Rusko poměrně krátké trvání konfliktu očekávalo.