Těsně před válkou zavedla Ruská flotila tyto nové, zvětšené a značně posílené fregaty, označované jako fregaty bitevní. Hlavním důvodem jejich vývoje bylo dokončení projektu hybridního fotonového torpéda, opatřeného dodatečným raketovým urychlovacím stupněm, a adekvátního torpédometu. Díky tomu, že (podle zveřejněných údajů, jež budou patrně podhodnoceny) první stupeň dodává torpédu po dobu 70 sekund zrychlení nejméně 165 km.s^-2, asi 16.820 g, získává torpédo při startu z klidu dodatečnou rychlost 11.550 km/s, která zvyšuje jeho dolet na nejméně 900.000 km, tedy o 50%. To je sice stále hluboko pod hranicí dostřelu raketových torpéd a plnohodnotných řízených střel, avšak konečná rychlost těchto torpéd (přes 60.000 km/s) a krátká doba letu znamenají výrazný pokrok celého systému, zejména díky tomu, že torpédomety si zachovávají schopnost odpalovat torpéda samotná.

Patrně z prostorových důvodů (systém je zřejmě značně veliký) zahájilo Rusko výstavbu speciálních torpédonosných fregat, určených k nesení této zbraně, označované jako raketová fotonová torpéda. Představuje zřejmě jediný dalekodosahový zbrojní systém třídy, což může být při střetu s protivníkovou raketonosnou lodí významný handicap. Skutečně velmi vysoké zrychlení Kyrovů jej navíc může vyrovnat jen velmi těžko. Spekuluje se sice, že odpalovací zařízení dokáže zvládnout i klasické řízené střely, avšak taková univerzalita se jeví jako nepravděpodobná a ruská flotila nikdy takovou možnost neuvedla.

Nebýt tohoto nedostatku, byla by třída Kyrov patrně nejničivější střední lodí lidstva. Jejich dokonalá vyváženost, úctyhodná palebná síla středního dosahu a schopnost nést hyperplány, spolu s vysokým akčním rádiem a impozantní aktivní obranou, schopnou dlouhodobě odrážet palbu podstatně těžších lodí (jako jsou Krysanidské křižníky), dávají ruské flotile k dispozici velice užitečné a výkonné plavidlo. Sám Kyrov významně zasáhl do protipirátských operací těsně před válkou a té se pak účastnil od prvních výstřelů (bitva o Algernon, 18.-22.1.2235). Přes ztrátu jedné lodi a pomalou výstavbu během bojů měla třída pro akce Kosmické flotily RF nesmírný význam zejména díky schopnosti dalekých průniků do nepřátelského týlu, kde dokázala provádět průzkum, napadat slabší nepřátelské jednotky a vysazovat lehké diverzní skupiny na Čínských a později i Krysanidských planetách. Za zmínku stojí, že za opakované výjimečné přispění válečnému úsilí získala jako první od války v roce 2107 tato loď druhý stupeň vyznamenání "Hrdina Ruské federace".

Po ukončení bojů oznámilo velení flotily, že loděnicím na Krasnoruské a Vladivostoku byla zadána výstavba celkem 20 jednotek s tím, že některé starší lodě třídy Komsomolec budou vyřazeny, aby byly dodrženy kvóty dané dohodami o omezení zbrojení z Aristarchos.