V roce 2134 rozhodla vláda prezidentky Eleonory Trederssonové zahájit vývoj vlastních hvězdných lodí za účelem expanze do vesmíru. Během čtyř let vyvinuly vojenské laboratoře Pentagonu kvarkový pohon a deflektorní štíty pro novou třídu hvězdných lodí. Původně bylo zvažováno, že plavidla ponesou pouze symbolickou výzbroj podobně, jak tomu bylo u GR, avšak růst vzájemného napětí - a také spory s ostatními pozemskými velmocemi - znamenaly změnu tohoto rozhodnutí. Výsledkem byla třída křižníků, konstruovaná primárně jako válečná loď, schopná nicméně dopravit dvanáct tisíc tun nákladu nebo 800 cestujících až do vzdálenosti 30 pc od Země (98 světelných let).

Lodě třídy Constitution položily základ mezihvězné kolonizaci USA a také úzce spolupracujícího Japonska (štíty a elektronika lodí byly vyvinuty v Yokohamě). Ta zpočátku probíhala velmi pomalu, protože většinu vhodných světů v dosahu lodí již obsadila GR, avšak po vybudování tranzitních stanic během první poloviny 40. let, umožňující prodloužit dosah lodí dočerpáním paliva a doplněním zásob, nabyl celý proces na obrátkách.

Přes jasně patrnou převahu ve velikosti nad plavidly GR (největší tehdejší třídu Daidalos/Hercules překonávaly hmotností o plných 36%) si již někteří současníci včetně důstojníků nově ustavené USSF všimli zarážejícího rozdílu ve výkonnosti obou plavidel. Menší lodě GR měly dvouapůlnásobně větší kapacitu nákladu a pětinásobnou kapacitu cestujících v dopravní variantě. Výzbroj pak byla zhruba na stejné úrovni jako u lodí typu Hercules. Teoreticky měly mít americké lodě větší výdrž v palbě, to však vynahrazovaly vyspělejší štíty GR a také dokonalejší pohon a zejména senzory.

Přesto, že na vině byla podle mnoha důstojníků kombinovaná koncepce lodí, pokračovaly USA ve stavbě kombinovaných lodí dalších 70 let, až do nasazení třídy Reagan. Je pravdou, že výsledkem byly výrazné úspory jistě velmi nákladné hvězdné flotily v dobách míru, avšak v případě války se během bojů o New Sweetwatter ukázalo, že se nejedná o nejvhodnější řešení. To však bylo v době, kdy třída Constitution dávno přestala sloužit a poslední jednotky byly k vidění jen jako soukromá dopravní plavidla, zbavená výzbroje a štítů.

Celkově lze říci, že tato třída poskytla USSF cenné zkušenosti se stavbou a provozem hvězdných lodí, stejně jako byla významná při zakládání kolonizační infrastruktury. Pokrok v technologii zejména pohonu, jenž se zakrátko dostavil rovněž jako důsledek zkušeností s touto třídou, je ovšem poměrně rychle odsunul do vedlejších rolí.