Teprve čtyři roky po válce s Paktem začaly USSF obnovovat svou zdevastovanou flotilu. Špatná ekonomická situace v důsledku odtržení početných kolonií a jen pomalé zacelování válečné vyčerpanosti výrazně limitovaly možnosti, které flotila měla. Navíc bylo nutné si vzít důkladné ponaučení z debaklu, který znamenala třída Constellation, jejíž koncepce byla ve své podstatě pochybná. Proto USSF konstrukci, jejíž výstavba měla být původně zahájena v roce 2227, pozdržela a zahájila důkladné analýzy. Konec války, k němuž došlo ještě před zahájením výstavby první jednotky, tomu napomohl. Ukázalo se, že šlo o moudré rozhodnutí, neboť odklad jednak umožnil dokončit mírně pokročilejší a podstatně spolehlivější verzi systému kompenzace, jednak významně doladit konstrukci, která díky spěchu ve vývoji v důsledku válečných událostí hrozila stát se další třídou, která je pro flotilu spíše přítěží než pomocí.

Rozčarování z třídy Constellation a vynikající výsledky konstrukce třídy Reagan, která dokázala absorbovat při zachování většiny svých kvalit výrazně rozdílené technologie, ačkoliv pro ně původně vůbec nebyla určena, vedly k jednoznačnému rozhodnutí napodobit celou koncepci u nové třídy. Během čtyř let dolaďování plánů se sice přišlo na množství potenciálních chyb a neduhů, někdy si přímo říkajících o katastrofu v bojové situaci, ale ty byly důsledkem spěchu při vývoji. Jejich důsledné odstranění, stejně jako uplatnění zkušeností z války, si vyžádaly dlouhý čas, během něhož USSF zoufale chyběly síly, zejména v prostředí rostoucího napětí mezi Čínou, Triádou a jejími spojenci. Velení však odolalo tlaku o brzké posílení flotily na úkor kvality. Výsledek, jak se zdá z publikovaných zpráv, skutečně odpovídal vynaložené námaze.

Většina pouze číselných údajů se nezdá vzbuzovat dojem silného plavidla. V porovnání se současnými špičkovými plavidly zejména Commonwealthu nebo GR budí spíše dojem podprůměrných lodí. Nižší zrychlení a skutečně silná energetická výzbroj se zdají být opakováním chyby předchozí třídy, ještě umocněné snížením počtu výmetnic. Dvacetiprocentní nárůst bodové obrany se vzhledem k těmto skutečnostem nemusí jevit jako dostatečný.

Skutečnost je poněkud jiná. Nasazení třídy Liberty se má zřejmě dít podle jiného schématu, než bylo u USSF dosud obvyklé. Hlavní obranou linií lodě jsou její vynikající systémy elektronického boje, podporované beta-neutrinovou soustavou zcela nové koncepce, která umožňuje i při vysokých výkonech dobré stealth charakteristiky. Rovněž se rozrostla nezávislost plavby a prakticky o padesát procent vzrostla zásoba munice. Střely jsou zřejmě nového typu, rovněž s podstatně rozšířenými ECM/ECCM schopnostmi, a díky umístění výmetnic v otočných postaveních, jejichž řešení se zdá být velice spolehlivé - na rozdíl od podobných systémů ostatních států s výjimkou ruské třídy Izvestnyj -, si třída zachovává sílu boční salvy nejen předcházejících lodí, ale i plavidel cizích států. Změnou prošlo rovněž vnitřní uspořádání a rozvržení pancéřování, takže se předpokládá významný nárůst odolnosti v boji.

Výstavba probíhá po dvou jednotkách ročně a předpokládá se, že USSF budou disponovat celkem čtrnácti křižníky tohoto zajisté zajímavého a potenciálně výkoného typu. Podle oficiálních zpráv se již nyní pracuje na jeho vylepšení, ale USSF zřejmě nové třídy zavádět nebudou, pouze modifikace současných osvědčených plavidel. Skutečnou bojovou hodnotu třídy Liberty navíc není možné posoudit vzhledem k tomu, že se zatím díky politice vlády Mírotvůrců nedostala do bojové situace a ani se v dohledné době taková událost neočekává.